MARTIN KVASNICA & PETER SALNER CHATAM SOFER MEMORIAL 1762-2002

Je to kniha, ktorá vzbudzuje pozitívnu závisť. Čitateľ závidí všetkýmzúčastneným to obrovské dobrodružstvo, ktoré okolo pamätníka Chatama Sofera zažili. Uniká mu, a to aj inak škaredú závisť ospravedlňuje, že komplexne toto dobrodružstvo zažíva vlastne iba on - čitateľ. Všetci zúčastnení vlastnia iba svoju časť fascinujúceho zážitku, ktorý možno smelo označiť ako dotyk s dychom večnosti. Veľmi pochybujem, či vôbec aktéri knihu poctivo prečítali a ak tak iba časť, kde účinkujú. Týmto hendikepom čitateľ toho nového subžánru - beletrizovaného stavebného denníka s puncom vedeckej dôkladnosti - netrpí. Trpieť môže iba silným nutkaním ísť sa tam pozrieť, nech to vidí na vlastné oči, toto čosi malé, s významom egyptskej pyramídy a hľa, tu doma, rovno pod nosom, dozevie ho tam električka (keď je zo vzdialenejšieho kúta malého Slovenska, tak z Hlavnej stanice jednotkou) bez cestovnej kancelárie, stačí si zatelefonovať, dohovoriť sa a môžete vstúpiť. Fero Guldan

Slovensko - rabínův thriller a něco poezie. Na starém bratislavském židovském hřbitově u Dunaje se pohřbívalo od poloviny 18.století až do asanace v době válečného Slovenského štátu. Poslední odpočinek tu našla téměř tisícovka příslušníků židovské komunity, nejvýznamnější osobností pochovanou na tomto místě byl bezpochyby Chatam Sofer (1762–1839). Více než třicet let působil jako vrchní rabín Bratislavy, ale význam jeho osobnosti coby morální autority, učitele a vykladače tradičního judaismu dalece překročil hranice města i židovské komunity. Po asanaci hřbitova v roce 1943 se zázrakem zachovalo několik desítek náhrobních kamenů rabínské sekce včetně hrobu Chatama Sofera. Dodnes není přesně známo jak – hovoří se o výjimce, kterou udělil prezident Tiso, i o politických tlacích ze zahraničí. Na téměř sedmdesát let se pak tento zbytek hřbitova ocitl pod terénem silnice na dunajském nábřeží, než se začalo uvažovat o vytvoření pietního místa. Životem slavného rabína, historií hřbitova, a především vznikem památníku Chatama Sofera se zabývá nová kniha etnologa a judaisty Petra Salnera a architekta Martina Kvasnici Chatam Sofer Memoriál 1762–2002. Je to doslova vzrušující reportáž o tom, jak složitou cestou museli tvůrci památníku projít, než dovedli svoje dílo do konce. Největším problémem nebyly ani tak finance či administrativní průtahy, ale nesmírně komplikovaná religiózní pravidla, podle kterých se musel památník stavět. Židovský kult mrtvých totiž podle Tóry přísně trvá na nedotknutelnosti pohřebišť. Celý proces projektování a stavby památníku tak neustále přímo na místě kontroloval náboženský dohlížitel (mašgiach), který vše průběžně konzultoval s různými rabínskými autoritami. „Měl jsem uprostřed hřbitova postavit Memoriál tak, aby nestál na hřbitově. A všechen stavební ruch musel respektovat klid mrtvých,“ vysvětluje v knize architekt Martin Kvasnica. Kniha vybavená bohatou fotodokumentací se skutečně čte skoro jako thriller. Ján Štrasser